Když jedna tečka nestačí…

Malování tečkou aneb dot painting je výtvarná technika, která na první pohled zaujme svou odlišností. S tečkováním jsem se seznámila na workshopech výtvarnice Jany Šimkové, které pořádá v Brně a ve Vídni. V rámci jednoho odpoledne jsem si tak mohla osvojit základy a vyzkoušet si aktivní relaxaci při tvorbě mandaly. Technika samotná, její zprostředkování i stav flow během malování, ve mně vzbudily zájem i další otázky. Z čeho dot painting vychází a kam až sahají jeho kořeny?

Historicky pochází tečkovaná malba z Austrálie. Tam tuto techniku používali její původní obyvatelé Aboridžinci a dnes můžeme díla takto vytvořená nalézt pod označením aboriginal art. Vychází z jejich vnímání světa, jelikož Aboridžinci věří, že se život skládá z jednotlivých přítomných okamžiků – bodů. Nejprve malovali domorodci pomocí teček symboly do písku, na uhlazenou půdu nebo na přímo na tělo. Vyprávěli tak své sny a příběhy, které předávali dalším generacím. Tečky, kruhy a spirály v přírodních barvách fungovaly jako obrazový jazyk. K přenesení obrazů z písku na plátno došlo z pohledu dějin teprve nedávno. V sedmdesátých letech 20. století inspiroval Geoffrey Bardon své žáky v komunitě domorodců v Papunyi, aby své sny touto technikou nakreslili místo do písku na plátno a umělecké dílo tak dostalo trvalejší charakter.

Avšak ani evropskému výtvarnému umění není práce s tečkou cizí. Na sklonku 19. století vznikl směr nazývaný pointilismus. Umělci se snažili zachytit světlo a jednotlivé barvy precizněji než jejich předchůdci impresionisté, k čemuž jim jako základní prostředek malby sloužila právě ona tečka. Tento směr ovlivnil výrazně Vincenta van Gogha a také raná díla Andyho Warhola. 

Výtvarná (a relaxační) technika

Dnes oba tyto přístupy propojuje dot painting. S tečkovaným dekorem kamínků, květináčů, váz či jiných předmětů se lze běžně setkat. Technika se též využívá při malování mandalových obrazů. Právě geometrické vzory mandal a předkreslení záchytné sítě, které se během tvoření člověk může držet, usnadňují osvojení si základů tečkování. Mandalové obrazy, které často připomínají květy, sukulenty či sněhové vločky, se používají jako prostředek k navození pocitu klidu nebo k relaxaci. Oboje nastává i při samotném malování mandaly tečkami, z vlastní zkušenosti intenzivněji než při pouhém pozorování hotových mandal. Technika totiž vyžaduje zastavení se v hektickém toku času, koncentraci a přesnost. 

Čím tvorba technikou tečkování obohacuje přímo lektorku vídeňských workshopů, jsem se zeptala přímo Jany Šimkové: "Dot painting pro mě znamená možnost vyskočit z obvyklého kolotoče života – práce, rodina, povinnosti. Je to pro mě způsob, jak odstranit nahromaděný stres, zapomenout na celý svět a být tady a teď." Dodává, že je pro ni během workshopů důležitým aspektem tvorba ve společnosti ostatních i sdílení přítomného okamžiku a dojmů.

Autor: Helena Stella Kramářová

Workshopy Tečkovaná mandala jsou vhodné je pro všechny, kteří se chtějí s tečkováním seznámit, ale i pro pokročilejší pro které jsou připraveny další tipy k zdokonalení techniky. Během jednoho odpoledne si můžete osvojit nové dovednosti, věnovat si čas a v milé společnosti vytvořit pro sebe něco hezkého – vlastní tečkovaný obraz.